Denní stacionář DC 90 Olomouc

V pátek 20. dubna zasadili v zahradě DC 90 v Topolanech u Olomouce Strom Olgy Havlové. DC 90 o. p. s. (dříve Dětské centrum) je nestátní nezisková organizace, která poskytuje vzdělávací, zdravotní a sociální služby lidem s postižením. Zřizuje denní stacionář, chráněné dílny a základní i střední školu speciální.

Právě v zahradě DC 90 zasadila v roce 1993 Olga Havlová během své návštěvy jednoho z prvních zařízení svého druhu v České republice lípu. Stalo se tak 20. dubna na den přesně před 25 lety. Tímto gestem se nechal v letošním roce inspirovat Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, jehož zakladatelkou někdejší první dáma byla. Jako připomenutí toho, že Olga Havlová by se letos dožila 85 let, rozhodla se Nadace ve spolupráci s českými městy, obcemi a organizacemi vysadit pětaosmdesát Stromů Olgy Havlové. DC 90 nezůstalo stranou a do projektu se přirozeně zapojilo. Stejně tak volba stromu byla v tomto případě jasná – lípa srdčitá.

Slavnostní akce se nesla spíše v neformální a velmi přátelské atmosféře. Zúčastnily se jí tři představitelky Výboru dobré vůle – předsedkyně Milena Černá, ředitelka Monika Granja a Libuše Bautzová, která projekt koordinuje. Vedle samotných pracovníků, uživatelů sociální služby a žáků Střední školy DC 90 přišli i lidé dobré vůle, tedy široká veřejnost. Milým hostem byl také fotograf Jindřich Štreit. Vedle krátkého vzpomínání na osobnost Olgy Havlové vystoupilo Divadlo LOPOTA, které působí při denním stacionáři DC 90, s divadelní inscenací „Doma je doma“.

Pracovník v sociálních službách Jiří Přivřel, který akci v DC 90 inicioval, v úvodní řeči připomněl odkaz osobnosti Olgy Havlové a zakončil ji poselstvím:„Václav Havel coby první porevoluční prezident usiloval o to vzkřísit v naší společnosti hodnoty, na které se v marasmu lži a nenávisti zapomnělo. Totiž pravdu a lásku. Dnes jsou to hodnoty mnohdy opět zapomínané, neřkuli některými vysmívané. Pan fotograf Jindřich Štreit mi nedávno připomněl okřídlené rčení „Za vším hledej ženu“. Tak nějak si myslím, že ono havlovské „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“, při vší úctě k Václavu Havlovi, nemuselo být jen z jeho hlavy. A pokud snad, tak srdce této myšlenky bylo (nebo bilo?) v jiném, ženském těle.Teď jen ovšem, aby ta víc než jen vznešená slova byla v myslích a srdcích nás všech.“